STRAVA 20. STOLETÍ

Pod pojmem plnohodnotná strava rozumíme používání takových potravin, které zůstaly v co nejpřirozenějším stavu a které se v ideálním případě nedostaly do styku s chemikáliemi ani během vegetačního období. Neměly by tedy obsahovat žádní přidané látky (konzervační prostředky, barviva, umělé příchuti apod.).

Ve 20. století se změnily stravovací zvyklosti: například puding s malinovou příchutí vůbec nemusí být vyroben ze skutečných malin; za svůj vzhled i aroma vděčí výrobkům chemického průmyslu. Kupujeme ovoce, u něhož si pěstitelé dali více záležet na jeho vhledu než na chuti a obsahu vitamínů. Grilujeme a vaříme kuřata, která během svého krátkého a neradostného života byla krmena denaturovaným krmivem, ale též antibiotiky a hormony, podporující jejich růst.  Průmyslově vyráběné produkty, jako porcovaný chléb, různé druhy salátů, které dříve po několika dnech zplesnivěly a začaly podléhat rozkladu, můžeme dnes „díky“ kyselině propiové skladovat i několik týdnů. Běžně používaná pšeničná mouka vydrží při trochu pečlivém skladování i několik let, neboť je zbavena všech látek, které lehce podléhají zkáze, ale jsou cenné pro naši výživu.

Složité tržní vztahy i některé nesmyslné předpisy zlikvidovaly „selský dvůr“ starého typu. Moderní rolník se už neřídí zásadami přirozeného pěstování a produkuje obilí, mléko, zeleninu, ovoce a maso téměř průmyslovým způsobem. Používá se strojový park, ale i množství chemikálií. Umělá hnojiva, herbicidy, fungicidy a insekticidy proti nežádoucím rostlinám i živočišným škůdcům; mnohdy jde o přípravky na hranici zákonnosti, jež podporují růst a zabraňují infekcím dobytka.

Tímto způsobem bylo dosaženo větších výnosů. Avšak každé umělé zvyšování úrody vedlo současně i  k nadprodukci. Každým rokem se „vyřadí z oběhu“ a likvidují se tisíce tun ovoce a zeleniny, aby se omezila nadměrná nabídka a předešlo se snižování cen.

Velké množství chemikálií používaných v zemědělství patří k prudce jedovatým látkám. Pověstný přípravek DDT se ve většině zemí nesmí používat, ale jiné toxické látky se nesmyslně rozstřikují i nadále. Výskyt reziduí těchto „přípravků na ochranu rostlin“ je možno dokázat ve většině nabízených zemědělských výrobků. My je tak přijímáme s potravou.

Neméně problematické je (často nadměrné) používání anorgatických průmyslových hnojiv, které vede k silnému přehnojení většiny půd. Půda nedokáže přebytečná hnojiva uskladňovat, aby je v případě potřeby odevzdala následujícím generacím rostlin. Naopak, deštěm se hnojiva vyplavují do stále hlubších vrstev půdy, až se nakonec dostávají do spodních vod a tím i do zdrojů pitné vody. Již dnes je obsah dusičnanů v pitné vodě v mnohých oblastech tak vysoký, že ji odborníci považují za zdraví škodlivou, zvláště pro malé děti. Návrhy, aby se kojenecká strava připravovala z minerální vody, bylo nutné rovněž revidovat, neboť i mnohé minerální prameny jsou již znečištěné dusičnany.

Často se ještě podceňuje nebezpečí vyplývající z reziduí cizorodých látek v naší stravě. O škodlivém účinku dlouhodobého příjmu „zatížených“ potravin toho ještě mnoho nevíme, jsme si však vědomi toho, že různé škodliviny nejsou z lidského organismu vylučovány, ale ukládají se v něm, např. v játrech či tukové tkáni. Mnozí lékaři a vědci již nepochybují o souvislostech mezi nadměrným používáním chemikáliím v zemědělství a rostoucím výskytem tzv. civilizačních chorob.

Proto je důležité, abychom si podle možnosti vybírali ke konzumaci takové potraviny, které byly vypěstovány v přirozených podmínkách a bez chemického procesu. 

 

 

 

STRAVA 21. STOLETÍ

Plnohodnotná strava neobsahuje přidané látky, umělá barviva ani emulgátory. Nic se k ní nepřidává a nic se z ní neodstraňuje. Plnohodnotná strava zůstává v co největším rozsahu přirozená, neboť nebyla podrobena takovému zpracování, kterým by se zničily cenné složky. Patří k nim všechny „skutečné potraviny“, a ne průmyslově vyrobené potraviny, zbavené nejhodnotnějších látek a „obohacené“  o chemikálie.

Kdo se živí plnohodnotnou stravou, žije zdravěji. Přijímá více vitamínů, minerálních látek, stopových prvků a vlákniny. Jestliže postupně přejdete na takovouto stravu, záhy zjistíte, že se rychle obnovují narušené tělesné funkce, pravidelné trávení, čistá pleť, zvýšená odolnost vůči infekčním nemocem, správně fungující krevní oběh, duševní i tělesná svěžest až do vysokého věku nejsou náhodné, zákonitě souvisejí s rozumnou výživou. A „rozumný“ přitom rozhodně neznamená „fádní“  či jednotvárný“. Takováto strava je nejen zdravá, ale i pestrá a chutná, takže dokáže uspokojit i největší labužníky.

VYVÁŽENÁ VÝŽIVA

Vyváženost ve stravování je alfou i omegou zdravé výživy. Bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina, vitamíny, minerální látky jsou nepostradatelné pro „fungování“ lidského organismu.

OBILOVINY, LUŠTĚNINY, OŘECHY A JINÁ SEMENA

Zaujímají v plnohodnotně stravě nejdůležitější místo. Jsou bohaté na vitamíny, skupiny B, minerální látky a vlákninu. Mnohé obiloviny můžeme nechat vyklíčit a teprve potom je zkonzumovat. V klíčcích se tvoří další vitamíny, především vitamín C.

ZELENINA

K níž počítáme i saláty, dodává tělu vitamíny, minerální látky a vlákninu. Tmavozelená zelenina obsahuje nejcennější látky. Měli by ji konzumovat především vegetariáni, poněvadž obsahuje vápník a vitamín B2, nacházející se jinak v živočišných produktech.

OVOCE

Je bohaté na vitamíny, minerální látky, sacharidy (zastoupené zde ve formě ovocných cukrů) a vlákninu. Je všeobecně chudé na tuky; fyziologická spalná hodnota (kalorie) se pohybuje od nízkých hodnot až po vysoké. Sušené ovoce zbavené velké části tekutin, má v poměru ke hmotnosti nejvyšší obsah vlákniny a současně nejvyšší výživovou hodnotu. Ovoce bychom měli konzumovat převážně v syrovém stavu.

MOŘSKÉ ŘASY

Obsahují mnoho bílkovin, vitamínů a minerálních látek – především železo, vápník, draslík, sodík a jód. Obsah vitamínu B12, který bývá v potravinách rostlinného původu spíše malý, je předurčuje za pevnou součást čistě vegetariánské stravy.

ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY A ALTERNATIVY NEŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

Vejce obsahují všech osm esenciálních aminokyselin, které náš organismus potřebuje k tvorbě bílkovin. Dále dodávají organismu vitamíny B2 a B12 a vápník. Naproti tomu jsou vejce bohatá na cholesterol (zvláště žloutek) proto bychom je měli konzumovat s mírou. Totéž platí téměř pro všechny potraviny živočišného původu, které obsahují nasycené mastné kyseliny. Ve většině případů je můžeme nahradit produkty rostlinného původu, např. kravské mléko sójovým mlékem, živočišný tuk rostlinnými oleji lisovanými za studena, vejce sójovou moukou apod.

PLNOHODNOTNÁ STRAVA JEŠTĚ I PO ZPRACOVÁNÍ?

Za plnohodnotnou stravu považujeme co nejpřirozeněji zpracované potraviny. Povolenou výjimkou je proces výhradně mechanického zpracování, dále postup, při němž se nepřidávají žádné chemikálie, a konečně zpracování, při kterém se zachovává co největší množství cenných látek.

Sójové boby například nejsou v přirozeném stavu právě nejchutnější. Avšak produkty z nich vyrobené (tofu, tempeh a tamari) mají všestrannější použití a obsahují lépe stravitelné bílkoviny. Mimo to mají vysoký obsah železa, vápníku a vitamínů skupiny B. Výtažek z droždí je velice zdravé a na vitamíny bohaté koření; chemicky nezpracované, za studena lisované oleje obsahují cenné vícenásobné nenasycené kyseliny a různé stopové prvky. Místo rafinovaného cukru bychom měli začít používat hnědé cukry (třtinový), kokosový cukr, med.

Závisí tedy na každém, do jaké míry bude v rámci plnohodnotné stravy používat produkty, které byly vyrobeny průmyslově. Je však nutno mít na paměti, že by měli být jen doplňkem potravin ponechaných v přirozeném stavu.